Kůrovec na Šumavě
Správa NP a CHKO Šumava “bojuje” proti kůrovci kácením lesů a rozmisťováním tzv. lapačů na kůrovce, zejména podél turistických tras. Je tento postup správný?
Pokácené stromy a lapače podél turistické trasy (1.10.2011)
Na přelomu září a října jsem byla s kolegyní na třídenní exkurzi po Šumavě v doprovodu RNDr. Mojmír Vlašína, českého zoologa a ekologa. Je to velmi sympatický člověk, rozhodně nepůsobí jako radikál. Je zastáncem kácení stromů v tzv. hospodářském lese, jehož hlavním smyslem je produkce dřeva, ale odpůrcem kácení v Národním parku (natož v jeho první zóně), jehož hlavním posláním je ochrana přírody a sledování jeho přirozeného vývoje.
RNDr. Mojmír Vlašín na Šumavě (1.10.2011)
Ukázalo se, že ponecháním některých oblastí na Šumavě bez zásahu proti kůrovci se les postupně obnovuje, narozdíl od oblastí se zásahem, po kterých zůstává jen planina. Jak je to možné? Vykácením všech stromů je oblast dlouhodobě vystavena Slunci, ztrácí vláhu a brzy vyschne. Růst nových stromků ze semínek v zemi není možný. Naproti tomu stromy napadené kůrovcem sice postupně odumírají, ale dlouho zůstanou vyschlé stát na svém místě a poskytují tak vespod dostatek stínu pro růst nové generace. Na německé straně Šumavy, v Bavorském lese, měli před 15ti lety také kůrovce. Nebojovali s ním, a přitom se Bavorský les přirozeně obnovil.
Kdo je kůrovec? Není to žádný velký brouk, jen 4-5mm malý brouček s odborným názvem lýkožrout smrkový. Dospělí brouci napadají oslabené nebo poražené stromy. Většinu života tráví zavrtaní pod kůrou. Živí se lýkem, což má za následek postupné vysychání a odumírání napadeného stromu. Lýkožrout má v ekosystému lesa významnou funkci, protože přispívá k jeho přirozené obnově.
Jaký máte názor na kácení? Ano nebo ne?
